Zpracoval: PhDr. Jiří Úlovec

Praha, duben – květen a listopad 2009

Mladějovický statek byl následně spojen dlouhá léta s Osekem a Bratronicemi. Nakonec ho získali Losyové z Losinthalu a 12. května 1781 darovala Ernestina, vdova po Adamu Losym, společně s dalšími statky svému synovci Josefu Mikulášovi Windischgrätzovi. [89] Mladějovice byly poté připojeny ke statku Štěkeň, k němuž patřily do 20. století. Za posledního majitele panství, Alfréda Windischgrätze, na něm byla provedena podle zákona 215 z roku 1919 pozemková reforma. Bývalý mladějovický statek o výměře 260,5 hektaru byl po provedené reformě rozdělen, část vrácena majiteli a zbytek o rozloze 135,5 hektaru zabrán státem a následně rozdělen.[90] Bývalý statek tím zanikl a částečně byl rozdělen mezi nové nabyvatele.

Z písemných pramenů plyne, že panské sídlo – tvrz – založili majitelé místního statku a jako sídlo a centrum pozemkového majetku užívali do počátku 17. století. Dobu založení staršího panského sídla neznáme, jistě k němu však došlo na sklonku 13. století, jak dokládá přídomek „z Mladějovic“, použitý poprvé v roce 1298. Přímá zmínka o zdejším sídle – tvrzi však pochází až z roku 1467, tedy z doby, kdy byla dobyta. Zdali byla poté alespoň provizorně opravena, nebo majitelé statku přesídlili ihned do nového sídla ve dvoře, písemné prameny nesdělují. Faktem zůstává, že koncem 15. století bylo v poplužním dvoře východně od návrší s troskami staré tvrze vystavěno nové pozdně gotické sídlo.

Na počátku druhé poloviny 16. století bylo majiteli zřejmě dočasně opuštěno, neboť písemné zprávy z let 1569 a 1582 hovoří o „pustém zámku Mladějovicích“, takže je zřejmé, že i provizorní panské sídlo nebylo udržováno a postupně zpustlo. Záhy po roce 1982 zřejmě bylo opraveno a nadále využíváno.

Snad kolem roku 1600, rozhodně však nejdříve po roce 1582, přistoupili mladějovičtí majitelé k výstavbě modernějšího panského sídla. Pozdně gotická budova i mladší panské sídlo také zůstala dochována v bývalém dvoře do dnešních dnů. K jejich stavební podobě však dosud známé písemné zprávy nepřinášejí žádné podrobnosti. Jelikož i příslušná sekce Josefského vojenského mapování z let 1764 až 1767 [91] je příliš schematická, tak jen indikační skica (katastrální mapa) obce Mladějovice z roku 1837 [92] zaznamenala skladbu poplužního dvora s budovami obou panských sídel.

[89] NA – DZV 549, fol. C 12v-16v.
[90] Voženílek, Jan, Předběžné výsledky československé pozemkové reformy, Praha 1930, s. 252-253, č. 61, Velkostatek Štěkeň, zde č. 4, Mladějovice, na s. 252.
[91] NA – Josefské vojenské mapování, sekce č. 232.
[92] NA – Katastrální mapy, indikační skica obce Mladějovice, Prácheňsko 415.

Použité prameny

Národní archiv v Praze

Desky zemské větší:
– kvatern 16, fol. N 4-4v, vklad z roku 1569, a fol. N 4v-7,
– kvatern 59, fol. C 5v-6, vklad z roku 1569,
– kvatern 66, fol. K 16-16v,
– kvatern 138, fol. O 3-3v,
– kvatern 173, fol. K 25-27, vklad z roku 1599,
– kvatern 292, fol. G 13-14, vklad z roku 1623, a fol. G 13v-14,
– kvatern 549, fol. C 12v-16v.

Desky zemské menší:
– kvatern 100, fol. C 19-19v.
– kvatern 120, fol. B 1v-2,
– kvatern 126, fol. E 19v,
– kvatern 129, fol. H 26v-27,
– kvatern 139, fol. G 2,
– kvatern 219, fol. J 14-14v a fol. O 5,
– kvatern 238, fol. B 20v-21.

Desky dvorské:
– kvatern 5, pag. 314,
– kvatern 61, fol. C 1-1v.

Josefské vojenského mapování:
– sekce 232.

Komorní soud:
– kvatern 10, fol. C 18 (= fol. 70),
– kvatern 20, fol. S 11v-18v,
– kvatern 64 (20 F), fol. L 18,
– kvatern 65, fol. G 17v-18 (= fol. 164-164v),
– kvatern 253, fol. D 7v (= fol. 70v).

Archiv českého velkopřevorství maltského řádu (ŘM):
i. č. 2437 a 2717.

Stabilní katastr:
– indikační skica obce Mladějovice, Prácheňsko 415

Státní oblastní archiv Třeboň

Cizí rody Třeboň:
i. č. 393, sign. ze Švihova.

Historica Třeboň:
– i. č. 4430.

Vzhledem k dočasné nepřístupnosti nemohl být probádán archivní fond Velkostatek Štěkeň 1628-1924; bude tak učiněno dodatečně.

Edice pramenů

Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, svazky 3, 9, 14, 31, 33 a 37.
Březan, Václav, Rozenberské kroniky krátký a summovní výtah, Časopis českého museum 2, 1828, s. 39-88.
Čornej, Petr, Království dvojího lidu. České dějiny let 1436-1526 v soudobé korespondenci, Praha 1989.
Kolektiv, Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526, díl I. originály listin, svazek 1/2, Praha 1974.
Kollmann, Josef, Berní rejstříky a berně roku 1567, Sborník archivních prací 13, 1963, č. 1, s. 169-246.
Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim, svazek 5 (ab Anno 1393 usque 1399), ed. Tingl, František Antonín, Praha 1866.
Marat, František, Soupis poplatnictva 14 krajův království Českého z roku 1603, Věstník královské české společnosti náuk, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná, ročník 1898, Praha 1899, č. I.
Palacký, František, Urkundliche Beiträge zur Geschichte Böhmens und seiner Nachbarländer im Zeitalter Georg°s von Podiebrad (1450-1471), Vídeň 1860.
Pelikán, Josef, Rožmberské dluhopisy z let 1457-1481, Praha 1953.
Placht, Otto, Odhad majetku stavů království českého z r. 1557, Věstník královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-filologická, ročník 1947, č. IV, Praha 1950.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl 2 (1253-1310), ed. Emler, Josef, Praha 1882.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl 4 (1333-1346), ed. Emler, Josef, Praha 1892.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl 5/1 (1346-1348), ed. Spěváček, Jiří, Praha 1958.
Reliquiae tabularum terrae čili Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých, ed. Emler, Josef, díl 2, Praha 1872.
Rezek, Antonín, Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, svazek druhý, Praha 1880.
Rynešová, Blažena, Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek 1, 1418-1437, Praha 1929.
Rynešová, Blažena, Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek 2, 1438-1444, Praha 1932.
Rynešová, Blažena, Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek 3, 1445-1448, Praha 1937.
Rynešová, Blažena – Pelikán, Josef, Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek 4, 1449-1462, Praha 1954.
Sedláček, August, Rozvržení sbírek a berní r. 1615, Praha 1869.
Sedláček, August, Zbytky register králův římských a českých z let 1361-1480, Praha 1914.
Tadra, Ferdinand, Cancellaria Arnesti. Formelbuch des ersten Prager Erzbischofs Arnest von Pardubic, Vídeň 1880.
Urkunden des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen. Fontes rerum Austriacarum, Oesterreichishe Geschichts-Quellen, Diplomataria et acta, 37. Band, ed. Pangerl, Mathias, Vídeň 1872.
Urkunden – Regesten aus den ehemaligen Archiven der von Kaiser Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmens, ed. Schubert, Anton, Innsbruck 1901.
Ze starých letopisů českých, ed. Porák, Jaroslav – Kašpar, Jaroslav, Svoboda Praha 1980.

V. Použitá literatura

Balbín, Bohuslav, Liber III. decadis I. Miscellaneorum historicorum Regni Bohemiae etc, Praha 1681.
Balbín, Bohuslav, Krásy a bohatství české země, Praha 1986.
Braun, Vladimír, Památky strakonického okresu, Strakonice 1968.
Černý, Jiří, Titulář, Praha 1572.
Fauknar z Fonkenštejna, Sebastián, Titulář, Praha 1589.
Fröhlich, Jiří – Michálek, Jiří, Mladějovice, okr. Strakonice, Výzkumy v Čechách 1978-1979, Praha 1982, s. 75, č. 214.
Hejna, Antonín, České tvrze, Praha 1961.
Kašička, František – Nechvátal, Bořivoj, Tvrze a hrádky na Strakonicku, Strakonice 1986.
Koblasa, Pavel – Kovář, Daniel, Panská sídla jižních Čech, České Budějovice 2003.
Kolář, Martin, Nápisy ze XIV, XV. a XVI. věku na Plzeňsku, Klatovsku a Prácheňsku sebrané, Památky archaeologické a místopisné 9, 1873, s. 643-654.
Kolář, Martin, Českomoravská heraldika, část všeobecná, již upravil August Sedláček, Praha 1902.
Kolektiv, Umělecké památky Čech, Praha 1957.
Kolektiv, Umělecké památky Čech. Díl druhý (K-O), Praha 1978.
Kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pátý díl, Jižní Čechy, Praha 1986.
Kolektiv, Encyklopedie českých tvrzí, 2. díl (K-Ř), Praha 2000.
Z Licka, Brikcí, Titulář, Praha 1534.
Michálek, Jiří – Fröhlich, Jiří, Archeologické nemovité památky v okrese Strakonice, České Budějovice-Strakonice 1979.
Miltner, Jan Bohuslav, Starý hrad v královském městě Písku, Památky archaeologické a místopisné 5, 1863, s. 306-323.
Paprocký, Bartoloměj, Diadochos, Praha 1602, část O stavu rytířském.
Profous, Antonín, Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny, díl třetí (M-Ř), Praha 1951.
Rybička, Antonín, Tvrz Čimelice a lesy Písecké, Památky archaeologické a místopisné 9, 1874, s. 601-603.
Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl první, Chrudimsko, Praha 1882.
Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl sedmý, Písecko, Praha 1890.
Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl jedenáctý, Prachensko, Praha 1897.
Sedláček, August, Místopisný slovník historický Království českého, Praha s. d. (1908).
Sedláček, August, Českomoravská heraldika, část zvláštní, Praha 1925.
Schaller, Jaroslav, Topographie des Königreichs Böhmen, Dritter Theil, Prachiner Kreis. Praha a Vídeň 1790.
Slavík, Jiří – Svoboda, Ladislav, Ke stavební podobě hrádků a tvrzí na Strakonicku, Castellologica Bohemica 5, 1996, s. 301-330.
Sommer, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen, Achter Band, Prachiner Kreis, Praha 1840.
Soukup, Josef, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu píseckém, Praha 1910.
Šud ze Semanína, Mikuláš, Titulář stavů, Praha 1556.
Úlovec, Jiří, Zapomenutá tvrz v Koupi, Podbrdsko, Sborník Státního okresního archivu v Příbrami 1995, č. 2, s. 38-63.
Voženílek, Jan, Předběžné výsledky československé pozemkové reformy, Praha 1930.
14