Zpracoval: PhDr. Jiří Úlovec

Praha, duben – květen a listopad 2009

Mladějovice se rozkládají ve zvlněné krajině, asi 11 kilometrů jihovýchodně od Strakonic. Velmi záhy se staly šlechtickým majetkem a významným místem, z něhož pocházely již ve 14. století minimálně dva šlechtické rody s rozdílným znakem. Nejstarší majitelé náleželi k rodu nosícímu ve štítě kozla. Členy tohoto rodu, majícího kořeny prokazatelně ještě ve 13. století, lze jistě považovat za předky několika šlechtických rodin osedlých v Prácheňsku. [17]

Jak již řečeno, původ tohoto rodu spadá do 13. století. Jméno jeho nejstaršího člena, předka, bohužel zůstává neznámé, za jeho syny snad můžeme považovat Václava, zvaného Vecl, a jeho bratra Čadka, píšící se s přídomkem „de Mladyeiowicz” poprvé na listině Bavora ze Strakonic z 23. dubna 1298.[ 18] O jejich osudech nám písemné prameny nic podrobnějšího nesdělují. Zřejmě synem jednoho z nich pak byl Bohuslav z Mladějovic. Poprvé se s ním setkáváme v roce 1342, kdy svědčil na listině Albery z Dobeve, vydané 5. srpna. [19] Zanedlouho poté vedl spor s Vilémem ze Strakonic o podací právo ke kostelu v blízkém Jiníně, neboť zatímco Vilém dosadil místo farářem uprázdněné po úmrtí Radslava Lvem, Bohuslav hodlal prezentovat duchovního Předa. [20]

O Bohuslavovi, nazývanému rovněž zkráceně Bohuněk, je známo, že měl minimálně tři syny, totiž Chvala, Přibíka a Václava řečeného Vecl. Zatímco Chval se od bratrů brzy oddělil a držel statky Střelské Hoštice a Kozlov, bratři seděli s otcem dále na rodných Mladějovicích. Jejich oddělení dokládá Chvalova listina ze 17. března 1347, na níž se Chval, dávající tamním poddaným deset lánů ve Střelských Hošticích emfyteutickým právem, píše po Hošticích, kdežto jeho otec Bohuslav a bratři Přibík s Václavem nadále s přídomkem „de Mladyowicz”, resp. „de Mladiewicz”, jak bylo uvedeno na jejich pečetích. [21]

Kdy došlo k rozdělení majetku mezi Bohuslavovy mladší syny Přibíka s Václavem, nevíme. Známo je jen tolik, že Mladějovice držel nadále Přibík, kdežto Václav se odstěhoval. Literatura předpokládá již od dob Augusta Sedláčka, že Václav – Vecl či Vesel držel minimálně od roku 1346 statek a ves Lhotu neznámé polohy. Pravdou je, že pokud by Václav, známý z listin pocházejících z rozmezí let 1346 až 1349, na nichž vystupoval s přídomkem „ze Lhoty”, byl totožný s Václavem patřícím do rodu pánů z Mladějovic, bylo by možno jeho sídlo snad ztotožnit se Střelskohoštickou Lhotou poblíž Střelských Hoštic. Po podrobném rozboru písemných pramenů však lze doložit, že situace je podstatně komplikovanější, než se předpokládá. 12. března roku 1346 je skutečně připomínán Vecel či Venclín ze Lhoty s erbem kozla, ovšem na jím vydané listině se píše jako syn Předvoje ze Lhoty.[22] Obdobně pak Vesel ze Lhoty, připomínaný v listinách z 22. a 24. června 1349, bezpečně není totožný s naším Václavem z Mladějovic. [23] Jisté je proto pouze tolik, že Václav – Vecl z Mladějovic se od bratří oddělil, ovšem o jeho majetkové držbě není dosud nic známo.
Přestože tedy nevíme, kdy a jakým způsobem se bratři Mladějovští majetkově oddělili, je jisté, že rodový statek si podržel Přibík, zvaný Přech. 1. března 1365 připojil pečeť k listině Oldřicha z Brloha. [24] 5. května 1368 ho nacházíme mezi svědky na listině vydané Petrem se synem Svatomírem, zvanými Krti. [25] To je současně poslední dosud známá zpráva, kterou o něm známe.

Následujících více než pětadvacet let vývoje Mladějovic zůstává vzhledem k nedostatku písemných pramenů nepoznáno. Jen nepřímo lze předpokládat, že statek tehdy držel blíže neznámý Jan, jehož lze pouze hypoteticky považovat za Přibíkova potomka. Mladějovice však už počátkem devadesátých let 14. věku nedržel, neboť tehdy mu patřily blízké Čejetice. Když totiž 4. března 1393 dosazoval k tamnímu kostelu společně s Bohuslavem z Cehnic nového faráře Jakuba, psal se již s přídomkem „z Čejetic, někdy z Mladějovic”. [26] Současně držel tvrz a statek Koupě nedaleko Březnice, na němž počátkem následujícího roku 1394 zemřel.[ 27] O jeho nástupcích pak opět nemáme žádné zprávy.

[17] K příbuzenství rodů majících ve znaku kozla srovnej Kolář, Martin, Českomoravská heraldika, část všeobecná, již upravil August Sedláček, Praha 1902, s. 77, a dále Sedláček, August, Českomoravská heraldika, část zvláštní, Praha 1925, s. 176.
[18] Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl 2 (1253-1310), ed. Emler, Josef, Praha 1882 (dále RBM), s. 1231-1232, č. 2811.
[19] RBM 4 (1333-1346), ed. Emler, Josef, Praha 1892, s. 462, č. 1160.
[20] Tadra, Ferdinand, Cancellaria Arnesti. Formelbuch des ersten Prager Erzbischofs Arnest von Pardubic, Vídeň 1880, s. 91-92, č. 40.
[21] RBM 5/1 (1346-1348), ed. Spěváček, Jiří, Praha 1958, s. 63-64, č. 116.
[22] RBM 4, s. 665-666, č. 1672.
[23] Urkunden des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen. Fontes rerum Austriacarum, Oesterreichishe Geschichts-Quellen, Diplomataria et acta, 37. Band, ed. Pangerl, Mathias, Vídeň 1872, s. 111-112, č. 57, a s. 112-113, č. 58.
[24] Urkunden – Regesten aus den ehemaligen Archiven der von Kaiser Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmens, ed. Schubert, Anton, Innsbruck 1901, s. 186, č. 1388.
[25] Národní archiv (dále NA) – ŘM, i. č. 2437.
[26] Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim (dále LC), svazek 5 (ab Anno 1393 usque 1399), ed. Tingl, František Antonín, Praha 1866, s. 155.
[27] Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích (dále AČ) 31, s. 133-134, č. 47. K dějinám statku Koupě srovnej podrobněji Úlovec, Jiří, Zapomenutá tvrz v Koupi, Podbrdsko, Sborník Státního okresního archivu v Příbrami 1995, č. 2, s. 38-63.